Černá kštice, uhrančivý pohled ocelově modrých očí, tvář klasické sochy, v níž ostře řezané rysy kontrastně ladí s citlivými ústy, úsměv, při kterém vám tuhne krev v žilách, vysoká štíhlá postava.
Ve více než stovce sloupků autor komentuje vtipně, vážně, nostalgicky i s notnou dávkou optimismu způsob,
jakým se mimořádně aktivní a pandemií k nezvyklému prožívání dlouhých týdnů a měsíců odsouzený člověk může s touto situací vyrovnávat.
„Máme doma živočicha, nikdo neví, co je zač, ke všem věcem drze čichá, říkáme mu vysavač.“ Verše o běžných věcech, které s trochou fantazie zas tak úplně běžné nejsou, malované kouzelnou trojbarevnou pastelkou.
„Byl jednou jeden pes, ten chodil na psí ples v převleku za velblouda...“ Trochu dada, hodně přímočaré, každopádně veselé, červeně a žlutě šrafované verše o pánovi s dírou ve kšiltovce, jeho paní i dětech a celém jejich světě.
Jmenuju se Eliška a je mi sedm. S rodiči a bráškou Toníčkem se stěhujeme do úplně cizího města. Jmenuje se Žitín. Mně se ale vůbec nelíbí. Zvyknu si v nové škole? Najdu si tam kamarády? A jaké tajemství skrývá náš nový dům?
Co se stane, když ze zavřené země najednou vyjedete do Bretaně? Jak se říká až na konec Světa? Autor popisuje svůj vztah k Bretani a surrealismu jako hledané a nalezené tradici, která má svůj původ kdesi ve fylogenetickém, mytickém čase lidí.
"Jízlivý, lehce genderově předpojatý a zaručeně nepřibarvený pohled na život. Příběhy ženy profackované životem, s občasnou sebereflexí a nevyžádanými tragikomickými vyústěními."
Těmto roztomilým skřítkům leží na srdci jediné – chtějí vám udělat radost!
Na ostrůvcích v moři Štěstí žijí skřítci Radostníčci. Jejich posláním je nosit radost dětem, dospělým i zvířátkům. A že se jim to daří!
Krušný život městského psa na venkově.
Evženova panička navázala nadějný vztah s majitelem vinic jménem Adam a spolu s buldočkem Evženem se přestěhovali na moravský venkov. Což velkoměstské ženě i rozmazlenému psímu povaleči způsobuje mnohá veselá příkoří.
Popisují chvíli, kdy motor auta, které řídili, ztichl. To hrůzné ticho...
Poslouchám jejich příběhy, které je dovedly do vězení. Faktického, toho s mřížemi nebo nehmatatelného, zalezlého ve svědomí. Všichni za sebou mají zločin, který nechtěli spáchat. Vůbec.
Dětem se mají plnit sny. A když dva pubertální synové nutně potřebují vidět a zažít Ameriku, rodiče nakonec zabalí kufry, zakoupí letenky a nefalšovaný road trip může začít!
Příběh českého vesnického chlapce, od jeho narození až po dospělost jeho třiceti let. Vše v kulisách padesátých až sedmdesátých let. Autor tuto postavu vytvořil ve své představě a nechal ji, aby si šla nalézti svoje štěstí.
