cestopisy

Překvapivá a zábavná cesta za poznáním do země protikladů. Německý spisovatel Ilija Trojanow, který v Indii přes šest let žil a zevrubně ji procestoval, nabízí osvěživě svébytný pohled na současný indický všední život.

Vydejte se spolu s autorkou do třech různých zemí – do Bhútánu, Izraele a na Island – a zjistěte, co jejich obyvatele činí šťastnými.
3 země, 3 kultury, 3 pojetí štěstí.

Pěšky, nebo letadlem? Na vlastní pěst, nebo se zájezdem? Co vlastně hledáme, když navštěvujeme cizí země? Co nového chceme objevit, kolik jsme toho na sobě ochotni změnit, čeho jsme připraveni se vzdát? Německý spisovatel Ilija Trojanow žil na čtyřec

Cykloprůvodce některými horskými silničními průsmyky Alp, Pyrenejí, Apenin.

Pamatuji tradiční Indii bez cizího zboží, aut a supermarketů. Pak nastala doba globalizace

Autor popisuje své zážitky v uvedených třech zemích, kde měl možnost (zejména v Jižní Koreji a Japonsku) poznat z blízka jak život v rodinách, tak i na univerzitách a v náboženských centrech. Zaměřuje se mj. na rozdíly života, etikety a vůbec zvyků j

V roce 1957 se pětadvacetileté absolventce germanistiky a dánštiny Heleně Kadečkové podařilo vycestovat z komunistického Československa na roční stáž na Island. Vzpomínky Život s Islandem dopsala až šedesát let po první cestě.

V rukou držíte knížku o Africe nejen jako o světadílu, ale hlavně o genocidě zvířat, která jsou často symbolem tohoto kontinentu.

Vydejte se hledat odpovědi na odvěké otázky existence i současné problémy tam, kde se skutečně skrývají: pod povrch.

Proč právě Švýcaři vypilovali hotelový byznys na absolutní špičku? Které hotely musíte ve Švýcarsku rozhodně zažít a proč to zdaleka nejsou jen přepychové pětihvězdičkové paláce?

Chystáte se navštívit Faerské ostrovy? Pak rozhodně neopomeňte praktický cestopis z pera cestovatelky a průvodkyně Veroniky Škvárové.

Daleko od světa bez pohodlí moderních technologií zažívá autorka vzrušující, ale ne neblahé období.

Autor knihy studoval v letech 1975 až 1980 v Leningradě, dnešním Sankt Petěrburgu, v tehdejším Sovětském svazu. Tedy v normalizační době, kdy oficiální názory byly nějaké a skutečnost odlišná.

Návštěva zubní ordinace poslouží jednomu starci jako impuls k přehození životní výhybky, a s tím i k pouti do končin omývaných mořem a sluncem.

Na Pacifickou hřebenovku se ročně vydá 3000 lidí, ale dokončí ji jen 180 z nich. Monika patří mezi ně. A to byla ještě před nedávnem bledou pacientkou s vážnými zdravotními potíži a psychickými problémy. Přesto se rozhodla změnit život a splnit si sen – projít pěšky celou Ameriku. Postavila se nemoci, poušti, omrzlinám, medvědům i pumám, které potkávala, když putovala sama divočinou. Pacifická hřebenovka ji tvrdě zkoušela. Naučila ji ale nevzdávat se.

Rytmické tance v podání krásných snědých dívek uprostřed úchvatné tropické noci, všudypřítomná vůně doutníků podbarvená stejně omamnou vůní rumu, americké „koráby silnic“ v pestrých barvách.

Průvodce po osudech vymírajících jazyků a mizejících národů všech obydlených kontinentů. Společně s autorem navštívíme severní Austrálii, Etiopii, Gotland, Jordánsko, trojmezí Brazílie, Guyany a Venezuely i další úchvatná teritoria naší planety.

Kniha je pokračováním prvního dílu Cesty za štěstím, kdy se autorka od Bhútánu, Izraele a Islandu posunula k dynamické trojici – Norsku, Arménii a Číně.

Autorkou knihy je mladá diplomatka, jedna z těch, kteří byli na jaře roku 2021 vyhoštěni z Ruské federace.