Splátka na dluh

(...) Každý autor je představen portrétem, osobními údaji (adresy jsou aktualizované) a čtyřmi fotografiemi svých prací. Splátku na dluh uvádí stejnojmenná studie Pavly Pečinkové. Ani po jedenácti letech nestárne. Jako by byla napsána včera. Jde o pozoruhodný ponor do nitra českého umělce. Pečinková se zamýšlí nad jeho motivacemi vedoucími k tvorbě, nad stylizací či vztahem k původnosti díla, kterou se v mnoha případech (tehdy a dnes ještě více) přestává zabývat (zde tvrdé přirovnání k Čapkově poslední postavě, skladateli Bedřichu Foltýnovi). A všímá si zvláštní, pokroucené úlohy umění v české společnosti, kde suplovalo náboženství, politiku i filozofii.