(...)Oč méně mají postavy Chavianové vnější volnosti, o to intenzivněji prožívají svobodu vnitřní, ať už je to hudební temperament nebo erotická vášeň. Hrdinčin svět formuje tísnivá realita i vážně míněné rozmluvy s duchy, kteří pamatují Havanu uplynulých staletí. Skutečnost se tu neobejde bez snu a zítřek bez včerejška - snad jen díky vzpomínce na minulost je zachována víra v budoucnost. (...)