Boží obec

(..)Boží obec je těžké nazvat románem. Na jedné straně obsahuje silné příběhy, zejména vyprávění muže, který chlapecká léta prožil v nacisty řízeném židovském ghettu v Litvě. Tady autor do krutých podrobností líčí místo, které Bůh opustil. Jsou tu i další příběhy, například historie propuštěného novináře, který na vlastní pěst pátrá po nacistických vrazích a bývalých diktátorech, kteří mají na svědomí tisíce vražd. Na druhé straně ˝román˝ obsahuje řadu brilantních úvah, esejů, monologů na různá témata. Skvostné je jednostránkové shrnutí historie filmu, kdy Doctorow popisuje, jak se původně realistický obraz světa dostal do zajetí bankovních magnátů, kteří nadutě posuzují, jak ˝učesanou˝ skutečnost má film za jejich peníze zobrazovat. V závěru kniha nejprve graduje Pemovou modlitbou, která je shrnutím celé jeho víry a pochybností a na jejímž konci hrdina smutně konstatuje: ˝Myslím, že Tě musíme předělat, Pane. Potřebujeme pro sebe místo, kde bychom mohli existovat. Jsme slabí a mrňaví a klopýtáme tu v naší civilizaci...˝ Poslední tečkou za celým románem je vize přelidněného světa zaplaveného smogem, kde vládne nedostatek a hlad a kde demokracii nahradily vojenské junty; kde totalitní zřízení jsou jedinou nadějí pro budoucnost společnosti bránící se za vysokými zdmi a drátěnými ploty.