Lorenzovy esejistické črty, psané v průběhu padesátých až osmdesátých let dvacátého století. Četbou se nám nabízí příležitost konfrontovat svůj "národní" pohled s bolestným pohledem příslušníka poslední generace těch, kteří českou zemi vnímali jako společný domov Čechů i Němců, protože v jejich žilách kolovala obojí krev.