(...) Naďa Bilincová má cit pro atmosféru ulice a městských scenerií. Autorčina senzibilita je vůbec vysloveně a zásadně městská; provizornost kontaktů i prchavost těchto textů, jež působí jako mžikové vjemy, ukazují a odkazují na vratkost moderní městské existence, kdy člověk cítí největší spřízněnost s druhými lidmi tehdy, když je sám, a naopak těžké tísně a pocity samoty jej jímají tehdy, když je natěsno s druhými.