V povídkách převládá téma strachu, které je spojeno s nocí, spánkem, nebo smrtí a kterému tvoří zlehčující protiváhu ironie a výsměch. Vyprávění je v první osobě, vypravěč často evokuje dětství, náboženskou výchovu a utkvělé představy, nápadný je jeho rozporný vztah k vnějšímu světu. Smysl pro fantastické, nadpřirozené, hrůzostrašné i poetické...