V klasice mám své oblíbence, Zločin a trest mi byl doporučen, prokousávám se jím už 2. měsíc a poměrně těžko. Je to dobře napsané, ano..možná až moc dobře, neboť - ač neodchována červenou knihovnou - zjišťuji, že ta kniha mě dost duševně vyčerpává, prostě sem tam dojdu k místu, kdy si připadám jak blázen vidím, že nad tím příběhem přestávám mít kontrolu a nadhled čtenáře. Je to zvláštní, velmi zvláštní. Se Živagem trpíte, stejně tak s hrdiny Remarqua, žijete s nimi a uvažujete za ně, Marguez vás dostane svou exotikou. Ale Dostojevského rozbory lidské psychiky jsou na mě zatím asi opravdu silnou kávou. Není to objektivní recenze, jen vyjadřuji svůj pocit z knihy, snad ji dočtu. A když ne, nechám si ji na později. Přiznávám, že momentálně si asi nerozumíme.Musím vyrůst. Pro jisté knihy asi ano.
V klasice mám své oblíbence, Zločin a trest mi byl doporučen, prokousávám se jím už 2. měsíc a poměrně těžko. Je to dobře napsané, ano..možná až moc dobře, neboť - ač neodchována červenou knihovnou - zjišťuji, že ta kniha mě dost duševně vyčerpává, prostě sem tam dojdu k místu, kdy si připadám jak blázen vidím, že nad tím příběhem přestávám mít
...