Tam za tou duhou

(...) Sděluje příteli novinky ze svého života i zprávy o kamarádech, svěřuje se s vývojem v Československu i stavem svých milostných avantýr, apeluje na to, aby Pastík také napsal a později i přijel, prosí jej o zaslání tu vitaminů, tu přípravků pro psa, někdy o botičky pro současnou milenku. (...) Nejen při čtení takovýchto dopisů padne na člověka smutek. I tehdy, když se přední herec svěřuje s tím, že nemá dost peněz, popřípadě práce, s pocity rezignace, zklamání z lidí (někdejší přítel Horníček) či nepotřebnosti. (...) S nostalgií až křečovitostí vzpomíná na společné zážitky a připomíná, jak (by) s Pastíkem "chodili za holkama" - "jsem chlípný stařec, ta chlípnost je obrovská síla", zajímavé jsou jeho vesměs pragmatické sentence o ženách. (...) Těch dopisů není mnoho, kus života se v nich však překvapivě odráží.