Miluju detektivky a strašně ráda jím. Sbírám kuchařky a recepty i dobré příběhy s tajemstvím. Vražda na vidličku spojuje všechny tyto žánry, i když výsledek se mi zdá trochu roztříštěný. Některé povídky, např. Hovor o desáté, Hemoroidy nebo Nevěstin sen, působí spíš jako fragmenty rozsáhlejší práce nebo jsou možná jen odbyté, jiné jsou ucelené a vypracované, třeba Neworleanské červené fazole nebo Přímo při činu. Zrovna povídka Hemoroidy by si námětem i úderným jazykem zasloužila obsáhlejší zpracování. Přestože sbírka nepatří k nejlepšímu, co žánr nabízí, je v současné době určitě lepší průměr. Se Stephenem Kingem srovnání sice nesnese, ale s většinou detektivních povídek českých autorů, které jsou k vidění v časopisech typu Šťastný Jim, může s úspěchem soupeřit.
To, co knihu řadí k dílům, která stojí za pozornost, jsou recepty, s nimiž jsou příběhy srostlé. Jsou výborné, ačkoliv jsem nepochopila, proč v řadě případů překladatelka ponechává nepřeložený výraz crème fraîche. Jestliže není v textu jasné, jde-li o smetanu nebo likér, měla by tato skutečnost být zmíněna pod čarou. A možná ještě jedna poznámka: pekanové ořechy nebo carob třeba seženete, ale nevím, jestli vás dílo nadchne. Je to o hodně jiné, než je v kraji zvykem.
Zkusila jsem recept na Australský chlebový nákyp s vejci podle Northovy prababičky a byl skvělý. Se zeleninovým salátem - lahůdka.
Miluju detektivky a strašně ráda jím. Sbírám kuchařky a recepty i dobré příběhy s tajemstvím. Vražda na vidličku spojuje všechny tyto žánry, i když výsledek se mi zdá trochu roztříštěný. Některé povídky, např. Hovor o desáté, Hemoroidy nebo Nevěstin sen, působí spíš jako fragmenty rozsáhlejší práce nebo jsou možná jen odbyté, jiné jsou ucelené a
... 
