Ptáci bez křídel

Přečtu ročně asi stovku knih, přesto se jen zřídka stává, že si je po čase ještě nějak výrazně vybavím. A už zcela sváteční jsou případy, kdy by mě krásná literatura přiměla k hlubokému zamyšlení nad vážným tématem. V tomto případě se jedná o nacionalismus, jeho vznik a působení mezi lidmi, kteří si nejdříve příliš neuvědomovali, že patří k jinému národu, žili spolu v jedné vesnici a celkem nic jim nechybělo. A pak bylo najednou vše jinak. Berniéresova kniha se sice odehrává v Turecku, ale příběh, který vypráví je v jistém smyslu nadčasový. Je to dílo monumentální po všech stránkách: okouzlující vyprávění, které člověka strhne, a ještě ho přiměje zamyslet se nad tématy, kterými už se možná cítíme unaveni, nebo před nimi zavíráme oči. Kniha, která nás nejdříve děsí svou objemností. Nakonec nám ale těch 500 stran přijde málo. Deset let se čekalo až Berniéres po Corelim přijde s další knihou. Ukázalo se, že čekání stálo za to a Ptáci bez křídel jsou možná ještě lepší.Pokud autor skutečně potřebuje deset let, aby vytvořil tak znamenité dílo, nezbývá nám než čekat. Doufejme ale, že to stihne dřív. Číst Berniérese je pro čtenáře rozkoš.

Konečně jsem se po dlouhé době zase dostal ke knize, která mne neuvěřitelným, ale nádherným způsobem dokázala upoutat. Příběh vyprávněný z pohledu několika postav jsem byl nucen číst až do brzkých raních hodin, kdy mne přemohl spánek...Autor mistrně vykreslil prostředí Osmanské říše před jejím rozpadem na počátku 20. století. Epický, až poeticky krásný styl spisovatele při popisu mezilidských vztahů, menších či větších lásek, působí v kontrastu s věrohodně popsanými hrůzami zákopů 1. světové války velmi celistvě. Mnoho postav sledujeme od dětství či mládi až ke stáří a smrti.Každá z těchto postav je jedinečná a perfektně uceluje skládačku příběhu. Autor před ně staví nelehké životní volby - milého či tragického rozměru. Ve své epické velikosti, psychologii a historické cestě poznání na mne příběh působil podobně jako když jsem před léty poprvé četl Styronovu Sophiinu volbu, i když s touto knihou nemá dílo Ptáci bez křídel takřka nic společného...Co však dle mého dělá knihu tak skvělou je, že zde dnes už nevěřícně pozorujeme soužití muslimů a křesťanů, vzájemné porozumnění, snad i lásku, která v době o které se vypráví panovala mezi oběmi etniky. Křesťan byl ochoten se obětovat za muslima a naopak. Pokud tedy milujete historické, či válečné romány s trochou romantiky, citů ale i psychologie měli byste si tuhle knihu určitě přečíst. Tahle kniha za to určitě stojí, co víc, dle mne by se měla určitě dostat do učebnic literatury...