Exodus: Osud vyhnanců

Museli zůstat na místě až do poslední minuty - uposlechnout Hitlerova šíleného rozkazu, aby vytrvali. Pak už bylo na záchranu pozdě. Zatímco Rudá armáda v lednu 1945 již bojovala na německé půdě, dávaly se statisíce lidí, hlavně žen, dětí a starých lidí, na překotný útěk. Pěšky nebo na kárách taženými koňmi, s nejnutnějším majetkem, riskovali utečenci za třeskutého mrazu cestu po zledovatělých venkovských silnicích, vydáni bez ochrany sovětským útokům. V období, jež končilo dlouho po válce, bylo z východních území vyhnáno nebo odvlečeno více než dvanáct milionů Němců; více než dva miliony exodus nepřežily. Hitlerem rozpoutaná válka dopadla zpět na národ, v jehož jménu byla vedena. Guido Knopp a jeho spolupracovníci cestovali do bývalého Východního Pruska, Slezska, Pomořan a do Sudet, ale také do Kazachstánu a na Sibiř, kde byly statisíce německých civilistů měsíce, ba mnozí dokonce celá léta, zadržovány v přeplněných táborech. V těsné spolupráci s ruskými archivy a televizními společnostmi nalezli autoři rozsáhlý materiál, jenž přináší dosud neznámá fakta a umožňuje vylíčit tuto trpkou katastrofu tak podrobně jako dosud nikdy. Nemá cenu vypočítávat oboustrannou vinu, musí však být vyřčena. Jen tak lze překonat hroby mezi národy.