Kniha Jiřího Rezka nás zavede do dětského domova, kde v šedesátých letech minulého století tvrdě vládnul ředitel ústavu. Zpočátku se hlavní protagonista snaží alespoň přežít, časem se mu však podaří dostat díky víře v sebe samotného z téměř beznadějného postavení. Rezkovo vyprávění je hlavně o pocitech mladého človíčka, postiženého vadou řeči, kterého si "vyhlédl" samotný šéf ústavu.