(...) Lužovo svědectví v knize V Hitlerově objetí je cenné a beletristicky poutavé, uměřeně civilně vykresluje každodenní život obyčejných lidí (ale také postav českého odboje), kteří neváhali riskovat život i v beznadějné situaci let 1941 až 1943. Luža junior tak odmítá obraz Čechů jako kolaborujícího národa, sympatické je, že se nevyhýbá ani ožehavým momentům druhého odboje jakým byla partyzánská poprava četníků z obce Hříště, odplata za zabití generála Luži.

(...) Při čtení Lužovy knihy, která se chce držet faktů, se nabízí srovnání se všemi těmi současnými romány, které jsou umisťovány do doby druhé světové války. V tomto smyslu Lužovo dílo, stejně jako třeba kniha Rudolfa Vrby Utekl jsem z Osvětimi, o této době (a člověku obecně) vypovídá nepoměrně více - a také je jakožto text daleko přitažlivější, působí intenzivněji.