Vandrovali vandrovníci

Sníte o dalekých plavbách? I když si dnes každý může "koupit" jakýkoli sen na počítači nebo na DVD, určitě má i své vlastní tajuplné ostrovy a s láskou nasbírané, ukryté poklady. Mnozí i dnes jako v dětství touží najít někde na půdě starý kufr, z něhož se vyvalí tropická helma nebo bumerang. Zvídavost mládí a touha po dobrodružství jsou věčné. Adolf Branald se ze svého "dosnívání" zpovídá. V knize popisuje cestu plnou nástrah, milých i nemilých překvapení a zkušeností, na kterou se vydali mladí tovaryši: kožešník Martin a truhlář Jakub. Většina jeho příběhů je pravdivá, nebo alespoň zčásti. Poprvé si vyšlápl do světa v devatenácti. Do Alp, s tornou, kotlíkem, v keckách a pár šilinky v kapse. S kamarádem spali ve stájích, pod širákem. Když psal tuto knížku, čerpal tedy ze života, a přitom ctil dobu. Inspirovaly jej staré vandrovnické knížky a kroniky, snažil se mluvit řečí, jakou tenkrát mluvívali. A pokud jde o verpánek, kacabajku či špencr, nejlíp se k nim hodí ilustrace Cyrila Boudy.