Archibaldovy nepřístojnosti

(...) Dějová linka nám však příliš nedává odpověď na otázku, co z Wodehousových knih činí evergreeny? Důvody jsou minimálně tři. (...) Autor záměrně nechává za dveřmi jakékoli existenciální trable - "skutečný život naprosto pomíjím," jak sám napsal. Druhou devizou je jeho suchý anglický humor, s nímž dokáže v několika odstavcích rozebírat rozdíl mezi "posmrkáváním a odfrkáváním", aniž by ztratil eleganci a vtip. Je zkrátka nad věcí; místo aby láteřil nad mravní zkázou hrdiny, napíše "když vyrostl, začal mít dospělé starosti, k nimž náležela ambice vypít pokud možno všechen alkohol v Anglii". Přes veškeré slovní i situační gagy však zůstává nejjiskřivější autorův styl.