Kniha ztracených věcí

Když jsem na tuto knihu sáhla tušila jsem, že bude dobrá a bylo to tak.
Dvanáctiletému Davidovi zemřela maminka a jeho otec si brzy našel novou ženu s čímž se David velmi těžce vyrovnával. Býval svědkem velmi zvláštních věcí. V novém domě kam se přestěhoval otec se svou novou ženou a jejich novým dítětem, objevil David zvláštní zapuštěný záhon. Cítí že není jen tak obyčejný a tak dovnitř vleze. Objeví se v kouzelném pohádkovém světě, kde zažije spoustu dobrodružství a vším tím dospěje.
U této knihy jsem se velice divím, že jsem ji nelezla v dětské knihovně, protože je dosti drastická a krutá.
Objevovaly se tam upravené pohádky, někdy vtipně, někdy krutě a někdy tak, že to zaráželo.
Je to moc hezky napsaný příběh a je velice čtivý. Je to kniha pro starší čtenáře ale v žádném případě pro děti od osmi let, kterým je určena.
Určitě ji mohu vřele doporučit. Je to skvělá kniha.

Nejprve bych rád upozornil, že striktně nesouhlasím s tím, že je kniha všude kategorizována jako kniha pro mládež "od osmi let")nebo dokonce děti. Za prvé děti nemají šanci sami pochopit poslání knihy, ani hromadu myšlenek, které skýtá. A za druhé, kniha obsahuje velmi mnoho brutálních a nevhosdných scén. Uvedu citace a příklady z knihy (varování - možné vyzrazení zápletek): "Odhodila kabátek, odložila košík s květinami a spustila se s tím zvířetem", "Lano prasklo, ostří sjelo dolů a rozseklo ji na dvě půlky. Ječela bolestí, zmítala sebou na stole a všude kolem stříkala krev" "... a přímo jim před očima povraždil celou jejich rodinu, pěkně jednoho po druhém". Zkráceně řečeno, tato kniha je brutální přesně tak, jako všechny pohádky, jenom tady se autor nebojí to říct naplno. Příběh vypráví o devítiletém chlapci Davidovi, žijícím v Londýně za druhé světové války, jemuž zemřela matka, jeho otec se znovu oženil a splodil si druhé dítě. Jenomže tou dobou začaly šepotat knihy v policích a za jistých okolností je David přinucen přejít do jiného světa, mnohem více fascinujícího, fantaskního a zvláštního, než je ten náš. Na své cestě prožívá několik podivuhodných dobrodružství, přičemž se ale v tomto království děje mnohem vice, než by se nejprv zdálo. Autor píše rázně, dynamicky, srozumitelně,nezdržuje popisováním nedůležitých věcí. Příběh je od začátku do konce systematicky stupňován. Hlavní hrdinové jsou opravdu dokonale zpracovaní. S každým z nich se dokážete alespoň částečně ztotožnit, a po čase zjistíte, že i ti nejhorší z nich mají své osobní kouzlo a že po dočtení knihy vám budou svým způsobem chybět. Autor zde vyjádřil řadu zajímavých myšlenek a většinu z nich i zodpověděl, ale jen v jemných náznacích náznacích tak, že vám bude jasné, co jimi chtěl říci, ale zároveň vám nechává pootevřená vrátka pro další možná vysvětlení. Knihu ztracených věcí bych s čistým svědomím dopručil každému. Je v ní ukryta trocha kapky od všeho. Přestože začátek mé recenze mohl vyznít jaksi negativně, patří Kniha k těm nejlepším a nejkvalitnějším knihám, které jsem kdy četl.