(...) Uspenského Poetika kompozice vychází z autorova téměř čtyřicetiletého metodologického přístupu k analýze a výkladu umělecké literatury. Autorovým záměrem je rozlišit základní typy hledisek, které je možné v uměleckém díle objevit, popisuje jejich vzájemné vztahy a funkce v díle s uvedením řady konkrétních příkladů především z ruské literatury (zvláště románů Tolstého, Dostojevského, Gogola a dalších). Uspenského styl je charakteristický přísným a zároveň srozumitelným výkladem, metodologickou jasností. Výsledkem jeho výzkumu je propracovaná koncepce hlediska jako základního faktoru kompozice v různých uměleckých druzích - nejen v literárních dílech.