(...) Symbolický název románu evokuje probuzení hlavní hrdinky Edny Pontellierové, která žije ve zdánlivě spokojeném manželství a vlastně jí nic nemůže chybět. Jenomže Edna si připadá spoutaná, ačkoli zpočátku neví přesně, čím a jak by se z těch pout vlastně měla dostat. Při letním pobytu u moře je okouzlena mladším mužem a nechá se unést romantickými pocity, touhou po volnosti a úniku z manželství, který začne i realizovat. Na konci je však stejně nejistá jako na začátku: " Chci mít klid. Nikdo nemá právo snad kromě dětí ale přijde mi, že ani ony tedy připadalo mi " Konvence tehdejší doby jsou silnější a Edna ještě nemá dost odvahy úplně je překonat a vymanit se z nich. Román není psychologicky tak propracovaný jako např. díla jejího současníka Henryho Jamese, o to je však přístupnější a čtivější.

(...) Přitom dnes je tato americká spisovatelka považována za jednu ze zakladatelek takzvaně ženské literatury - literatury psané ženami, určené ženám a o ženách pojednávající. (...) Nejdůležitějším prvkem románu je jemná a všudypřítomná ironie.