(...) Je zřejmé, že Jana D. Karlíčková miluje experiment. V prvotině šlo o třiatřicetiletou učitelku, která se rozhodne přehodnotit dosavadní život. Druhá próza na ni navázala, Tereza beze slova vysvětlení všechny opustí a odjede do ciziny na ostrov Hatteras, kde chce nalézt sebe sama. Jako mnoho lidí zjistí, že utíkat se dá donekonečna, ale před sebou se nikdo neschová. Možná i proto se autorka vydala veselejší cestou, možná že čtenáře v jejím podání čekají další překvapení. Je otázka, kterou cestou Jana D. Karlíčková půjde dál. Jisté je, že česká literatura získala jejím Městem krásných zvrhlíků další naději.

(...) Příběh Města krásných zvrhlíků, které spatřilo světlo světa po dalších třech letech, sleduje v napínavém ději na více než třech stovkách stránek zásadní otázky životních priorit, ptá se po smyslu přátelství, ale nechává i dostatečný prostor pro tajemno a vábivou příchuť tajemství.