Vidím to jinak

Bruce Sterling se ve výběru toho nejlepšího, co v rámci krátké fikce napsal, projevuje jako autor, který podle kritiky "bombarduje čtenáře jednou pozoruhodnou představou za druhou". Tempo jeho prací je zběsilé, někdy až přehnaně, vyžaduje si plnou pozornost, strhne a uvězní, zavalí vás, převálcuje, vyčerpá a na konci pustí s hlavou plnou doznívajících reakcí na tu erupci představivosti, jazykovou a nápaditou smršť, v níž se autor s téměř hmatatelným nadšením zabývá vzdálenou budoucností, kde se kyberneticky zdokonalení jedinci snaží porazit geneticky vyšlechtěné odpůrce v boji o odkaz lidstva. Jindy se podívá do budoucnosti blízké, aby se ponořil do světa, v němž se lidé, malincí ve srovnání s ekonomickými silami hýbajícími světem, bouří a hledají si vlastní cestu v nepřehledném vývoji směřujícím neustále kupředu jako neovladatelná, z kloubů vymknutá síla; a v přestávkách si odskočí do různých historických epoch, aby se ujistil, že vše je a vždycky bylo pomíjivé, nestálé a proměnlivé...