(...) Děj se odehrává v několika časových rovinách. Postavy se setkávají, cirkulují v kruzích. Stále se vracejí na stejná místa, jež v jejich životech hrají stejně důležitou roli jako vzpomínky. Tajemná setkání zasahují do osudů a vyvolávají řetězce podivných déja vu. (...) Tempo příběhu se mění stejně jako rytmus úderů srdce. Obsahuje překotný běh, křeče, ale i spočinutí, zemdlení a smíření. Úplné utichnutí. Změny tempa se odrážejí v krajině. Právě určité souznění lidských životních příběhů s prostředím, kde se odehrávají, dodává knize Václava Vokolka neotřelou atmosféru.