(...) Autor upozorňuje, že jeho kniha není ani ucelenou teorií moderny, ani kronikou všech jejích témat. Původně časopisecké studie se postupně obírají poetikou marnosti, smrtí ve vyprávění a smrtí vyprávění, alegoriemi módy, pádu a utopiemi záchrany. Alegorie vůbec hraje v Málkově perspektivě klíčovou úlohu, triáda alegorie - vypravěč - smrt tvoří hlavní osu knihy. Ačkoli Málkovo pojetí není komplexní, pečlivým preparováním komplementárních i paralelních témat nabízí působivý obraz melancholické tváře literární moderny - té tváře ukryté v dlaních, v jejichž čárách najde svůj osud 20. století. A právě to Málkovu studii vytrhuje z nudné řady literárně-historických prací. (...) Celá kniha se obešla bez jediné paskvilné formulace, bez tiskových chyb, bez jediného špatně uvedeného odkazu.