Čtvrtým svazkem pokračuje vydávání univerzitních přednášek Václava Černého, autorsky definitivně nedokončeného textu s téměř pansofickou ambicí zpřítomnit dějiny evropské literatury od konce Římské říše do poloviny 20. století v jejich uměleckém, duchovním a sociálním kontextu. (...) Úkol, který si Václav Černý předsevzal, je skutečně grandiózní. Zvolil historickou perspektivu, a v chronologickém pořádku tak pojednává za sebou přicházející období, jež lze poměrně zřetelně vymezit a vnitřně definovat ("Baroko: záchvat hrůzy z anarchie a krutosti této svobody, pokus o návrat ke gotice, kombinovaný s heroickým patosem boje proti renesanci"). Jednotlivá období vidí jako produkty duchovního, sociálního (ale též ideového či ekonomického) ovzduší; pojednání o každém z nich otevírá obsáhlá kapitola Sociální povaha a Duchovní podstata.