(...) Lze jen uvítat, že nakladatelství Triáda vydalo výbor ze studií Romana Guardiniho věnovaných umění a architektuře. Autora asi není třeba představovat – šlo o jednoho z nejznámějších katolických teologů 20. století, jenž zejména svými názory na liturgii ovlivnil několik generací a patřil k osobnostem, které připravovaly cestu reformám II. vatikánského koncilu. Výbor je opatřen předmluvou od Waltera Zahnera, která čtenáře zasvěceně provází půdorysem Guardiniho života i díla. Texty obsažené ve výboru lze rozdělit do několika skupin. Guardini se v nich zabývá jednak uměním jako takovým, dále některými aspekty staršího i moderního umění, a konečně sakrální architekturou. Základní témata se přitom prolínají a dávají předkládanému výboru textů jednoznačnou myšlenkovou jednotu. Guardini vycházel z toho, že umění má náboženský rozměr samo o sobě – nejen tehdy, když zobrazuje náboženská témata, ale bytostně.

(...) Základem pro výběr textů je německé vydání sborníku Guardiniho prací o umění s totožným názvem Über das Wesen des Kunstwerks (Kevelaer, 2005), doplněné zejména o tři kratší, leč zásadní studie na téma sakrální architektura a o další čtyři drobnější eseje, z nichž dva neuvádí ani doposud nejobsáhlejší soupis Guardiniho díla a lze tedy říci, že byly při této příležitosti Zahnerem „objeveny" pro dnešní dobu ve starých periodikách z počátku 20. století (Jak poznávat umění a Beuronské madony). (...) Ve svazku O podstatě uměleckého díla se tak čtenáři do rukou dostává reprezentativní výběr textů, který Romano Guardini věnoval problematice výtvarného umění a architektuře a které jako celek (ačkoli mnohé jednotlivosti již zastaraly) nepřestávají inspirovat a podněcovat nové otázky. A to je ostatně i podstatou každého pravého uměleckého díla.

(...) Název O podstatě uměleckého díla málokoho vzruší, kniha však vzrušující je. A nejen proto, že v krátkých pojednáních, dopisech či promluvách Romana Guardiniho (1885-1968) lze najít vzácně jasnou řeč o umění a neobvykle vřelé pasáže o konkrétních dílech sochařů, malířů i architektů. Před čtenářem vystupuje také živě podstata přátelství. (...) Soubor statí je výborně sestavený, vypravený i přeložený. Jen předmluva editora Waltera Zahnera s opulentním poznámkovým aparátem mohla stát na konci - takto vzbudí dojem, že máme v rukou odbornou publikaci. Celá kniha ho však vyvrací. Vlastně každá Guardiniho věta: "Dílo tu nevisí jako barometr, ani nestojí jako garáž - nýbrž se rozzáří. Ale jen tehdy a potud, pokud je dovede rozzářit člověk, který je vidí."