Popularizace vědeckého bádání je ošidná věc a odborníci si oprávněně stěžují, že žurnalistika jejich poznatky rozmělňuje. Nemají- li však výsledky vědecké práce plnit rubriky kuriozit v nedělních přílohách, musejí mít lidskou a srozumitelnou tvář. Právě o to se pokouší soubor rozhovorů, jež v letech 2000 až 2009 pořídila publicistka Sylva Daníčková s plejádou českých vědců pro měsíčník Akademie věd. Usoudila, že by rozhovory mohly oslovit i zájemce mimo odborné kruhy. Ambicí publikace je ukázat, že obory, jejichž názvy běžný občan vídá v titulcích zpravodajských pořadů, jež si zvou do studia "experty", mají i osobní rozměr a že vědec, ať už archeolog či cytolog, není ufon. Kniha se na rozdíl od většiny televizních pořadů o vědě nesoustředí pouze na přírodovědné obory (sciences), ale počítá mezi vědy i společenskovědní disciplíny (humanities).