Starý dnů

(...) Osou románu je klopotná cesta za postavením světce, čehož chce stůj co stůj dosáhnout Eliseos, ve své vsi zneuznaný a posléze zapuzený pochybný prorok a čaroděj. V asketickém vyhnanství na starém antickém hřbitově, kde při marném kříšení mrtvé rodičky pozná, že není obdařen nadlidskými schopnostmi, se vzteky zatvrdí proti křesťanskému Bohu a rozhodne se, že bude šířit chaos. Pomocí lží, pokoutních zázraků, fyzických i psychických manipulací tak postupně získává vládu nad lidmi z údolí, rozněcuje jejich davovou hysterii, ale i strach kněží. Eliseosovi v tom pomáhá žák Zagros, jenž svého mistra kvůli pomstě za svoji zničenou rodinu utvrzuje v přesvědčení, že je božským vtělením. Pavlos Matesis patří k nejvýznamnějším současným řeckým spisovatelům a dramatikům.

(...) Ve druhém do češtiny přeloženém románu vyrůstá autorův imaginativní příběh z drsné řecké, horami ověnčené, krajiny počátku dvacátého století, kde se prostá víra a pověrčivé myšlení vesnických obyvatel setkává s charismatickou, podmanivou vůlí venkovského kouzelníka Eliseose, který prostřednictvím lží, násilností a síly slov postupně opanovává životy a duše vesničanů. Vyprávění s mytickým nábojem autor označil za svůj "nejvíce erotický a přitom hluboce metafyzický" román.