Stříbro v evropském peněžním oběhu 16.-17. století (1472-1717)

Hlavním tématem této knihy jsou dějiny evropského peněžního oběhu v 16. a 17. století, a to především role stříbra v tomto systému. Ta se totiž výrazně lišila od role zlata, i když se oba drahé kovy po dlouhá staletí paralelně užívaly při směně zboží jako platidlo i jako obchodní komodita samy o sobě. Stříbro bylo k obchodním účelům transportováno v podobě ražených obchodních mincí, litých ingotů drahého kovu, či jen účetně převáděno mezi jednotlivými pobočkami obchodních firem, rozložených ve strategicky důležitých částech tehdejšího světa obchodu. Cena stříbra byla v Evropě ve srovnání se zlatem o jeden řád nižší, ale jeho zvláštní fyzikální vlastnosti umožňovaly v peněžním oběhu mnohem širší užití. Právě zvýraznění rozdílů ve funkci obou drahých kovů považuje autor za velmi důležité pro interpretaci mocensko-politických změn probíhajících v tehdejší Evropě. Touha po drahých kovech a zisky, vytvářené obchodováním s tímto zbožím, patří mezi jedny z hlavních okolností, které podstatným způsobem ovlivnily vývoj Evropy na počátku raného novověku.
Reálná peněžní směna však měla i jiné zákonitosti, které nebyly závislé jen na mezikontinentálním obchodu s drahými kovy a na měnících se cenových rozdílech mezi zlatem a stříbrem. „Do hry“ vstupuje mnoho dalších okolností, především stále ještě ze středověku přetrvávající právo panovnického mincovního regálu a také možnost přímého ovlivňování peněžního oběhu politickou mocí. Tato práce se proto více zaměřuje na roli stříbra v peněžním oběhu. Na této úrovni je možné snadněji identifikovat propojení světa vysoké politiky, ekonomiky a peněžních vztahů, neboť právě struktura stříbrného oběživa umožňovala politické reprezentaci raného novověku používat ekonomické nástroje, které zdánlivě známe až z moderní doby.