Jsou chvíle, kdy nás osud nešetří, a taková situace se stává východiskem románu Jiné životy než ten můj: tsunami, rakovina, dluhy... Text se místy pohybuje na hranici kýče, ale vzhledem k závažnosti námětu by nás takové odsouzení mohlo usvědčit z přílišného cynismu. Což tedy dovolit si trochu toho dojetí a přiznat si, že jde o holou skutečnost: opravdu není přibarvena do růžova, ale ani do černa.