(...) Kromě podání, jež se vymyká zavedeným žánrům, nabízí Demetz i neotřelý úhel pohledu, který je zapříčiněn jeho česko- německo- židovským původem a vhledem pamětníka narozeného v roce 1922. Nezařaditelnost do národně vyhraněných skupin autorovi umožnila nahlížet známé historické skutečnosti osobitým způsobem a bez předsudků. A právě díky zkušenosti jedince vyčleněného z tradičních rámců dokáže Demetz bořit běžně přijímané představy o životě v protektorátu. (...) Oba přístupy jsou však provázány velmi těsně. Evokace autorových epizod z mládí je podána s nevšedním odstupem a prodchnuta sebeironií starého muže (když autor líčí své životní příhody, užívá v textu kurzivu). A kapitoly obecnější (vycházející ze závěrů aktuálních odborných studií) naopak získávají nezvykle intimní charakter, protože Demetz neopomene dodat pamětnický komentář. Kniha by možná zasloužila výraznější titul, Peteru Demetzovi se však podařilo oživit mrtvolné klima protektorátu způsobem, který v domácím kontextu těžko hledá konkurenci.

(...) Nezbytná kniha pro každého zájemce o literaturu, divadlo, film a hudbu v období Protektorátu Čechy a Morava. Autor, pražský rodák (1922), poúnorový emigrant, několikrát navštívil po listopadu 1989 vlast, zná českou veřejnost a její kulturní potřeby. Toto je od té doby jeho pátá v češtině vydaná kniha. Takzvaně " velké" dějiny (Hácha, Hitler, Heydrich, K. H. Frank) se v ní střídají s " malými", soukromými (tyto části jsou tištěny kurzívou). Zajímavě autor popisuje svůj původ a zejména komplikované vztahy s otcem, Hansem Demetzem, významným představitelem meziválečného německého (pražského a brněnského) divadla.