Hřbitovní poutník čili dvě povídky mistra moderní polské prózy a esejisty Gustava Herlinga-Grudzińského (1919–2000), které česky právě vycházejí, se dotýkají zla a toho, co dělá s lidskou duší. Povídky, dopsané v roce autorovy smrti, mohou být považovány za konečnou tečku za dílem literárního giganta. Vždyť Gustav HerlingGrudziński je mnohými, společně s Witoldem Gombrowiczem a s Czeslawem Miloszem, považován za nejvýznamnější osobnost polské literatury. Autor, který ve svém díle zkoumal podoby zla, oba příběhy ukotvil ve válečné Jugoslávii první poloviny devadesátých let. (...) A hledáme-li červenou nit táhnoucí se jeho rozlehlým dílem od vzpomínek na gulag až po povídku o znásilněné dívce, mohl by to snad být trochu překvapivě tento citát z Deníků: "Je třeba říci to, čemu se učíme uprostřed pohrom: že v lidech je toho více k obdivování než k pohrdání."