Lidové stavby v Evropě

<>Na našem trhu ojedinělá publikace seznámí čtenáře se souvislostmi vzniku lidové architektury u nás i v sousedních a dalších zemích Evropy. Na základě historického a etnologického studia řeší vznik a rozvoj místní architektury obydlí od jejich základních forem po vrcholné v různých podmínkách přírodních a sociálních. Vysvětluje vliv tradic, které v určitých časových obdobích vytvářely stylově jednotné oblasti. Pozornost věnuje také historickým proměnám funkcí staveb a nároků jejich uživatelů. Kniha rovněž vysvětluje pojem lidové architektury a její vztahy k architektuře slohové. Text je provázen názornými nákresy konstrukčních principů a fotografiemi architektonických celků.

<>O autorovi

PhDr. Jiří Langer, CSc. (*1936 Brno) vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1980) a postgraduálně muzeologickou etnografii (1973); externí aspiranturu složil v Ústavu etnológie SAV v Bratislavě (1983). Pracoval na Slovensku v Oravském múzeu v Orav. Podzámku (1960-1963), spoluzaložil a byl ředitelem Oravské galerie (1965-1971) specializované na neslohové vrstvy umění, dále až do důchodového věku působil v České republice ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově p.R. (1971-1996). Od r. 1964 pracoval v subkomisi pro lidovou architekturu Mezinárodní komise pro studium lidové kultury Karpat a Balkánu a tuto činnost dovedl až k celkové syntéze (spolu s balkanistkou H.Bočkovou) v r. 2001. Založil a budoval Múzeum oravskej dediny v Zuberci-Brestové (1967) a Múzeum liptovskej dediny v Pribylině (1971). Vytvořil mnoho architektonicko etnografických studií pro muzea v přírodě (CZ, SK, PL), od r. 1984 je členem Asociace evropských muzeí v přírodě. Je autorem více než 180 vědeckých studií, mnoha výstav a muzejních expozic. Vytvořil knihy Krása v dreve zakliata-slovenská ľudová plastika (spolu s J.Svobodovou a fotografiemi M. Robinsonové) 1971, Naše lidové stavby 1983 (spolu s J. Vařekou), Cesty po minulosti Oravy 1993 (spolu s E. Luptákovou a R. Trnkou aj.), Co mohou prozradit lidové stavby 1997, Dům v Karpatech a přilehlých oblastech balkánských 1999 (spolu s balkanistkou H. Bočkovou), Evropská muzea v přírodě 2005, svazek o dřevěných kostelích v díle J. Langer-K. Kuča: Evropské dřevěné kostely a zvonice v Evropě 2009. Od r. 1996 je šéfredaktorem časopisu Ethnologia Europae Centralis.