Na opačném břehu

Na stránkách této knihy se čtenář vrátí na tragický přelom 40. a 50. let. Do doby, kdy nad zemí přebírala kontrolu komunistická moc. Václav Jiřík se však, jak je jeho dobrým zvykem, nezajímá o tzv. velkou politiku, ale obrací pozornost k obyčejným lidem, kteří se pokusili vzepřít zlu a bezpráví. Jejich jevištěm je zejména okolí Chebu, ale i Praha či daleký Seattle. Autor vypráví o proměnách hranic, o převáděčích a jejich praktikách, o zrodu špionáže i kontrašpionáže. O nelidských metodách a provokacích Státní bezpečnosti, o překrucování pravdy a paragrafů. A především o drobných úspěších i hořkých prohrách, které však v nejmenším nesnižují velikost těch, kterých se týkají. Kniha tak vyvrací přežilé černobílé vidění událostí. Především však připomíná jména a činy těch, kteří měli upadnout do zapomnění. Učitel, správce na statku, protinacistický odbojář, mladý voják, slušní příslušníci SNB i prostí civilisté… všichni si zaslouží pozornost! Na opačném břehu umožní čtenářům, a to především mladší generaci, pochopit tragédii poúnorového vývoje, což je dvojnásob důležité pro oblast pohraničí. Většina obyvatelstva sem totiž přišla až po roce 1948, a proto zde, na rozdíl od vnitrozemí, neexistuje souvislé dějinné povědomí.