Po románu Žluté oči vedou domů vyšla Markétě Pilátové novinka nazvaná Má nejmilejší kniha. Děj knihy, nominované na cenu Magnesia Litera, je opět zasazen do latinskoamerického prostředí, tentokrát má však hlubší a silnější kořeny.

(...) Děj knihy, nominované na cenu Magnesia Litera, je opět zasazen do latinskoamerického prostředí, tentokrát má však hlubší a silnější kořeny. Novou prózou Markéty Pilátové (nar. 1973) Má nejmilejší kniha se již od obálky proplétá motiv hada. Významy, které se zde k němu vážou, pocházejí zejména z kultury mezoamerické, řecké a křesťanské. (...) Magickorealistická atmosféra je vytvářena nejen kouzelnými prvky, ale i nazíráním prostoru. Město nabývá jak lidských, tak i zvířecích vlastností, podobá se obrovské tkáni prostupujících se osudů, má své vlastní rituály a vlastní pojetí času. Mezi pralesem a metropolí není rozdíl, jen místo večerního očistného deště pouštějí do ulic drogoví překupníci zabijácké psy, aby se zbavili nečistot ve své čtvrti. Prostředí města i přírody je evokováno do nejmenších detailů skrze výčty skrytě pitoreskních všedností, smyslové vjemy a působivě zdůvěrňující metafory, jež čtenáře nutí zpomalit a procítit každý obraz.

Po úspěšné prvotině Žluté oči vedou domů (vychází spisovatelce, novinářce a hispanistce Markétě Pilátové další próza Má nejmilejší kniha, jejíž námět je opět zasazen do latinskoamerické scenérie.

(...) Mou nejmilejší knihu lze číst jako epos o Velikém městě, jehož předobrazem je Buenos Aires a částečně i Sao Paulo. Jen zde se mohou potkat lidé tak rozdílných původů, jazyků a osudů, jen tady může být zároveň Vidalův institut i tatérova bouda ve slumu Velkého okraje. Jen zde jsou sny o hadech stejně skutečné jako kabely internetového připojení.(...) Nad všemi příběhy se vznáší refrén hadí písně, zaklínadla o bílém hadovi stočeném v kořenech. Vyzývá k rozpletení kořenů, k hledání začátku, který je i koncem, k hledání sama sebe. Had je i spojnicí světa slovanského a latinskoamerického - ona titulní "nejmilejší kniha" je tatérova sbírka slovanských pohádek, kde nechybí ani ta o bílém hadovi.