Karel starší ze Žerotína: Don Quijote v labyrintu světa

Je nutno předeslat, že v případě recenzované publikace nejde o biografii v onom tradičním slova smyslu, tedy narozen v... - zemřel v... Jedná se o portrét doby a lidí v ní žijících. Také proto kniha o jednom z nejvýznamnějších Moravanů tak poutá, také proto ten, kdož se rozhodne pustit se po stopách pána ze Žerotína jen nerad opouští krajinu manýristické střední Evropy, nad níž se zvolna stmívá. Jednou z příčin, proč je louskání knihy opojné a vábné, je nicméně hlavní postava knihy. Pokud někdo stále hledá toho, kdo by mohl být předlohou Cervantesovu smutnému rytíři Donu Quijotovi, může si zvolit právě bratrského šlechtice. Musím bez valného přehánění přiznat, že jsem dlouho nečetl příběh intelektuála, takřka pansofického vzdělance, veleschopného a chytrého politika a rovněž charakterního člověka se smyslem pro humor - v Žerotínově případě se ty poslední charakteristiky vskutku nevylučovaly -, jehož dílo by bylo ještě dlouho před jeho smrtí obráceno v prach. Ano, je to jímavý příběh, chytlavý tím spíš, že šlo o skutečnou žijící osobnost a nikoliv románovou postavu, byť jakkoliv geniálně 'porozenou'. Zatímco Don Quijote bojoval s větrnými mlýny, Karel starší ze Žerotína zápasil s blbostí (ta je vskutku věčná a nesmrtelná), intolerancí, nadutostí a neschopností. Je zřejmé, že tento svůj zápas nemohl vyhrát... To je tedy hlavní - a doplňme, že veskrze velmi kladný - hrdina. Když se ke zmíněnému přídá jazyková obratnost autorova a z ní vyplývající čtivost celého dílka, je plný počet hvězdiček adekvátním ohodnocením. Čtivosti a kromobyčejné poutavosti napomáhá, dle mého, též chytře pojatá struktura knihy. Jak již naznačeno výše, nejde o klasickou biografii. Tomáš Knoz nevypráví pouze historii jednoho - byť výjimečného - pozdně renesančního aristokrata obligátně chronologicky, od začátku do konce, nýbrž jako jednohubky vybírá jednotlivé stěžejní kapitoly Žerotínova života. A to tak, že se jim věnuje vskutku pečlivě. Kupříkladu kapitoly 'Zámek jako otevřená kniha' či 'Knihovna jako duchovní inspirace' jsou precizními kulturně-historickými mikrosondami. Text není zbtyečně ředěn ničím dalším, co by nekorespondovalo s tématem té či oné části. Pokud čtenář hledá informace o rodinném životě šlechtice (potažmo všech šlechticů přelomu 16. a 17. století) či o náboženských problémech, jsou pro něj napsány samostatné, tématicky zaměřené části 'Zakládání rodiny', resp. 'Jednota bratrská'. Ve výsledku proto čtenář dostane snad ještě více, než čekal. Nejenže PŘIČICHNE k době a zapamatuje si pár dalších významných lidí a dat - on se přímo PONOŘÍ! Na posledních stranách pak přichází těžké loučení s knihou, spolu s potichu vyslovovaným přáním: VÍCE TAKOVÝCH KNIH!!!