Publikum nechce být klamáno. Ale není mu to často nic platné. Zvlášť když narazí na skutečné mistry. Britská novinářka Melissa Katsoulisová podává v práci LITERÁRNÍ MYSTIFIKACE: když knihy nejsou tím, čím se zdají být náčrt této specifické tvůrčí činnosti.
Katsoulisová sleduje dobu od 18. století po současnost a rozebírá motivy, jimiž autoři byli vedeni. Někdy šlo o žert, jak to dělal třeba Mark Twain, jindy o zhrzené tvůrce, kteří se neprosadili pod vlastním jménem a začali vytvářet plagiáty.

Svůj přehled začíná autorka v osmnáctém století u Williama Laudera, který si prý předesevzal prostřednictvím padělků usvědčit z plagiátorství Johna Miltona, a Jamese Macphersona, autora Básní Ossiana. Pokračuje přes značně nesourodé podvrhy, jako jsou bohužel dodnes skutečně nebezpečné Protokoly sionských mudrců na straně jedné a na straně druhé nevinné „povídačky” Marka Twaina, který později ochotně přiznával, že si je coby reportér vymýšlel.