(...) Autor zúročil svou znalost divadelního prostředí a dramatické kompozice, vystavěl čtivý příběh a občas i zablýskne humorem. Některými motivy pak navazuje na proslulé romány Michaila Bulgakova a dál je rozvíjí – jsou zde kocour Jidáš nebo spisovatel se zálibou v pivu, inscenující hru z pozůstalosti. Ermla vyprávění baví, a to je záruka čtenářského zážitku. V jeho příbězích jsou spodní proudy, vyplouvající nečekaně k povrchu. Můžeme se těšit na další libeňský román?

Libeňský román, jak z ní podtitul knihy, přináší témata v literatuře celkem tradiční, pravidelně v ní probublávající takřka odjakživa. Komplikovaný vztah rodičů a dětí, milostné vzplanutí staršího muže k mladé dívce, vypořádávání se se smrtí blízkého člověka a vyrovnávání se sebou samým. Richardovi Ermlovi však o žádné novátorství a překotné posouvání narativních možností nejde. Má svou vlastní, evidentně na kost zažitou látku, kterou chce poctivě zpracovat.