Česká literatura 2/2013: adaptace

Téma filmové adaptace zažilo od konce minulého století značný rozmach. Po dlouhých desetiletích stagnace, kdy se zájem o vztahy mezi knihou a kinematografií pohyboval na okraji humanitních věd, se studium adaptace proměnilo k nepoznání. Humanitní vědci se přestali zajímat o adaptaci jako o hotový artefakt, předmět, který generuje " uzavřené světy", a začali jej vnímat jako proces, v němž jsou starší obsahy dekódovány a přetvářeny pro nové publikum a který poukazuje na hlubší zákonitosti fungování kultury jako celku.

Přítomné číslo České literatury usiluje o nastolení dialogu mezi českou literární vědou, již zde reprezentují stati Petra Bubeníčka, Petra Málka a Petra Mareše, a soudobými trendy v oblastech studia vztahu literatury a filmu, studia médií, kultury a komunikace. Ty zde zastupuje přední současný teoretik adaptace Thomas Leitch, který napsal pro Českou literaturu původní článek " Adaptační studia dnes a zítra", různá dilemata adaptačních studií pak dokresluje rozhovor s Kamillou Elliottovou, která je dnes jednou z nejoriginálnějších světových badatelek v této oblasti.