„… chytí a nepustí. Uchvátí. Překvapí,“: s tou neoddiskutovatelnou pravdou z přebalu knihu jsem se ztotožnil už po pár přečtených povídkách z tohoto „mamutího“ výběru nejlepších příběhů ze současné světové krimi tvorby. Ostravské nakl. Domino, které má za sebou už několik úspěšných antologií světové krimi a thrillerů jako „Nájemní zabijáci“, „Nenávist“, „Nebezpečné ženy“, přineslo na český trh rozsáhlý výběr povídek sestavený známým britským editorem Maximem JakEubowskym. Ten vyšel v roce 2009 pod názvem „The Mammoth Book Of International Crime“ a prezentuje třicet šest autorů jak těch nejzvučnějších jmen, tak jmen, o kterých se český čtenář dovídá poprvé. Jak editor ve své předmluvě píše, jeho primárním záměrem bylo předložit především angloamerickým čtenářům ochutnávku z děl neanglicky píšících spisovatelů. Seznámí nás tak s povídkami například skandinávské, francouzské, italské, ruské či německé produkce, ale i z velmi nezvyklých či exotický literárních oblastí jako je Trinidad, Mexiko, Japonsko či Kuba.
Už prvních pár povídek jasně ukazuje, že editorovým hlavním kritériem byla zejména originalita. Netradiční případ, netradiční myšlenka, netradiční prostředí. Asi o žádné povídce bych s upřímností nemohl tvrdit, že je drastická, krvavá, prostě až thrillerová. Jakubowski nám snad ani nechtěl předložit klasické krimi příběhy o vyšetřování děsivých zločinů, ale spíše příběhy o zločinu samotném. Co povídka, to naprosto jiný pohled do světa zločinu, to jiná filozofie násilí. U některých se dokonce někdo může ptát, jestli to ještě vůbec je krimi žánr. Ale vždy se v nich vyskytuje nějaká ta mrtvola, které ale ne vždy se do tohoto stavu dostala záměrným činem. Typickým příkladem je skvělý příběh tureckého autora F. Tilmaca „Vyjížďka ve větru“. Dalším nepřehlédnutelným kritériem ale určitě byl humor. Ironický, cynický, přesto výrazný prvek, kterým bych charakterizoval většinu sbírky. Nejvíce ho zde nalézáme u německých autorů v povídkách jako „Svatba ve Voerde“ a pak hlavně v příběhu „Neprůchodný eskalátor“. Skutečně cynický humoru pak najdeme ve Fitzekově „Všechno pro Bergkamen“. Ale v tomto směru je králem vtipu povídka britského klasika J. Mortimera „Rumpole a vánoční prázdniny“. Ale i nejzvučnější hvězda v tomto výběru, Jeffery Deaver, snad vlajkový autor z flotily nakl. Domino, vám povídkou „Vánoční dárek“ místy na tváří vyloudí úsměv, a to především svéráznými komentáři jeho geniálního vozíčkáře Lincolna Rhyma. V netradičním duchu je taktéž povídka další světové autority Jo Nesboa, která je založená na myšlence, že děti nejsou vždy tím nejkrásnějším darem od Boha.
Ale osobně jsem byl možná nejvíce zvědavý na díla z netradičních literatur. A všechna předčila moje očekávání. V marihuanovém rauši proplujete povídkou „Šťastný nález“ z karibského ostrova Trinidad, či typicky mysteriózně vyznívá japonský příběh „Záhada městské legendy“, připomínající Suzukiho „Kruh“. Snad nejvíce jsem byl zvědavý na příběh kubánského autora L. Padura. Jeho „Pohled do slunce“ a indické „Hlasy v hlavě“ ve čtenáři nejvíce dokážou zahrát na nervy, ani ne tak činy, jako hrůznou psychologií.
„Světové krimipovídky“ vám na ploše 639 stran nabízejí přes tři desítky povídek, z nichž každá mne osobně „chytila a nepustila, uchvátila a překvapila.“
Vydalo na podzim roku 2013 nakladatelství Domino.
