Osudy dobrého vojáka Švejka po druhé světové válce

„Tak nám zabili Clementise, milostpane.” „Mír musí být,” řekl rozvážně Švejk a podíval se přátelsky na holubici, tučnou jako drak, „mír musí být, i kdybychom se měli kvůli němu všichni povraždit. Mír, to je něco tak velkýho, jak na nás řval dozorce Karfiolek v uranovejch dolech, že by vám ho měli každýmu omlátit o držku, abyste si ho, bando aristokratická, uměli vážit.” ,,Toho Kuleše pak přeložili někam na Ukrajinu, aby školil inženýry na jaderným výzkumu, jak se to tam jmenuje, myslím, že Černobyl.” (Úryvky z knihy) Nově objevený rukopis přináší pokračování kultovního díla Jaroslava Haška. Rukopis, jak uvádí autor, objevil - a přinesl nakladateli - vnuk Švejkova přítele, jednoročního dobrovolníka Marka. Kniha reflektuje osudy dobrého vojáka (dobrého soudruha) Švejka v časech komunismu.