Tradice dobrodružných románů a filmů v nás zrovna nevypěstovala představu indiána jako tvůrce psané poezie a prózy. Původní obyvatelé Severní Ameriky ovšem žili v dokonalé symbióze s přírodou a to, že ji vnímali srdcem, dalo vyrůst jejich nevšední obraznosti. Důkazem je dílo s názvem Poselství náčelníka Dana George, společné vydání dvou bestsellerů slavného indiánského náčelníka, umělce, básníka, filozofa a herce Dana George (1899–1981) a Helmuta Hirnschalla, autora doslovu a ilustrací ve stylu Zdeňka Buriana. Ušlechtilá tvář, která na nás hledí z obalu, nám připomene, že autora známe jako filmového otce Dustina Hoffmana ze slavného Pennova filmu Malý velký muž i z dalších filmů.
V obou knihách se střídají básně s poetickými prózami, jež vyjadřují lásku k vlastnímu lidu, k dětem i všem tvorům, kteří člověka obklopují, a ke svobodnému životu uprostřed mnohotvárné přírody, již moderní civilizace stále víc ničí. To vše najdeme ve slavném projevu Žalozpěv pro Konfederaci ke stému výročí Kanadské konfederace, který Dan George pronesl ve Vancouveru roku 1967, a v dalších působivých textech, jako jsou Nechal jsem orla letět svobodně? či Modlitba pro medvěda, mého bratra. V druhé knize se přidávají tóny zklamání, rezignace, smíření se světem a čekání na smrt, ale důrazněji opět víra v děti jako trvalé naděje do budoucna. Závěrečná báseň Ještě jedenkrát je pak skutečnou oslavou života, přírody a Země.
Buďme tedy vděčni překladatelce Blance Ježkové, že nám přiblížila tvorbu původních severoamerických obyvatel v podání jejich předního představitele.
PhDr.Michal Žák
Tradice dobrodružných románů a filmů v nás zrovna nevypěstovala představu indiána jako tvůrce psané poezie a prózy. Původní obyvatelé Severní Ameriky ovšem žili v dokonalé symbióze s přírodou a to, že ji vnímali srdcem, dalo vyrůst jejich nevšední obraznosti. Důkazem je dílo s názvem Poselství náčelníka Dana George, společné vydání dvou bestsellerů
... 
