Modrá růže

Z komentáře k původnímu LP 1218 4033 Supraphonu z roku 1985:
Divadlo má své legendy a svou přítomnost. Velký herec se stává legendou už v době, kdy ještě tvoří na jevišti a je přítomen i tehdy, kdy odešel": v divadle žije jeho duch a jeho legenda.... K jedné z těchto legend patří Vlasta Fabianová.... Modrá růže je kompozice ze vzpomínek Marie de Saint Exupéryové, matky spisovatelovy, z jeho dopisů a uměleckých i faktografických intermezz, prologu a epilogu. které frázují jak vzpomínání matky, tak synovy listy. Je to text, s nímž se Vlasta Fabianová se svými životními i uměleckými zkušenostmi a svým smyslem pro tradiční hodnoty mohla ztotožnit - s jeho radostmi, ozářenými dechem vzpomínky, i s jeho tragikou, která je neúprosně doslovná. Jakoby v něm bylo vše, čím prošlo její herectví: psychologie, expresivita, lyrismus, včetně jisté nostalgie, patos tvrdé skutečnosti, a taky ono téměř civilní, přesněji řečeno prosté, všední vědomí životní reality bez pláštíku klamné iluze. A stačí na tu radost i bolest jen hlas, hlas, který vždycky měl a stále má tu jedinečnou barvu, hlas, který nikdy nebyl všeobecný... Vladimír Justl