Zelený drak, karmínový lev

Edice Kroniky karmínových kamenů, (kterou iniciovaly a zaštítily takové veličiny českého fandomu, jakými je Vlado Ríša - šéfredaktor časopisu XB-1 či Františka Vrbenská - držitelka ocenění Mlok za zásluhy), je vlastně volnou historickou fantasy mozaikou, jejíž jednotlivé části jsou zasazeny do různých epoch české historie a jejichž pojícím materiálem jsou záhadné karmínové kameny. Čtvrtým svazkem pojmenovaným Zelený drak, karmínový lev do této série vstupuje Lucie Lukačovičová.

Přiznávám, že Lucie Lukačovičová (která má na kontě přes stovku povídek, ale také fantasy román Vládci času odehrávající se ve středověkém Japonsku, detektivku Stanice Armida z prostředí vesmírné stanice a detektivku ze současné Prahy křísnutou urban-fantasy Detektivní kancelář Sirius) pro mě byla doposud tajemnou komnatou.
Po pravdě, Zeleného draka, karmínového lva jsem si původně nekoupil kvůli příběhu zasazenému do doby vlády Rudolfa II., ale díky obsáhlé práci Františky Vrbenské pojmenované Brána zázraků, jenž je součástí knihy.

Jenže stačilo přečíst několik stran nabízeného příběhu, a byl jsem naprosto uchvácen.
Michael Sendivoj, věrný památce svého tragicky zesnulého přítele Alexandra Setona, se rozhodne splnit jeho poslední přání a získat schránku s popelem svatého Lazara, kterou má v držení arcibiskup Schonenberg. To, co začalo jako prostá krádež ostatků, se záhy mění v zoufalý boj o přežití, protože po nebohém Sendivojovi pasou nejen žoldáci najatí arcibiskupem ale také tajemný vrah vyslaný mocným Germanicem Malaspinou, kardinálem a biskupem ze San Severo. Ten touží po karmínovém lvu, tedy vrcholu alchymie. Věří totiž, že jde o látku schopnou měnit olovo ve zlato. A právě touto substancí by popel svatého Lazara nejspíše mohl být.

Sendivoj naštěstí na svém útěku z Říma do Prahy není sám, v jeho nelehké pouti mu pomáhá tajemná cikánská vědma Fiametta a ještě tajemnější šlechtic Lucjan Walera Ostoja s minulostí tak temnou, že je proti ní historie Faustova domu jen pohádkou pro batolata. Když se pak na příkaz tajemného bratrstva (nebo jejího veličenstva Alžběty) do celé věci vloží alchymisté John Dee se svou ženou Jane a Edward Kelly, je o spoustu napínavé akce postaráno měrou vrchovatou.

Lucie se jednou zmínila, že napsala bondovku z rudolfínské Prahy. A pravdou je, že mi Kelly a Dee, kteří spolu s Deeho manželkou Jane v Praze pátrají po zmizelém Sendivojovi (a mimo jiné spolu s Rabi Löwem zabrání pogromu na pražské židy) svými eskapádami evokovali Sherlocka Holmese páně Guye Ritchieho. Jenže to je jen jedna z ingrediencí lektvaru s názvem Zelený drak, karmínový lev. Tou druhou jsou vzpomínky Johna Dee a Edwarda Kellyho na jejich minulost, které procházejí celou knihou jako červená nit a udržují nás nejen v napětí, ale umožňují nám poznat oba alchymisty mnohem lépe. A tou třetí, podle mého soudu neméně podstatnou, je právě tajemství, magie a také příběh o sebeobětování, ale i příběh o hledání…

Jak vidíte, teprve teď se dostávám k Bráně zázraků, kvůli které jsem si knihu původně koupil. Tu na popud Vlada Ríši sepsala Františka Vrbenská (jak již bylo řečeno výše). Jde o obsáhlou práci o rudolfínské Praze, tajemstvích renesanční vědy a o legendárních alchymistech siru Edwardu Kellym a doktoru Johnu Deeovi. Práce musela být před vydáním knihy zkrácena, ale jako bonus se v plné šíři objeví v elektronické verzi knihy.
Myslím si, že jako odpovědný redaktor měl Vlado Ríša vpravdě geniální nápad oslovit paní Vrbenskou, aby Bránu zázraků napsala. Protože text Františky Vrbenské nám dává poznat pozadí příběhu a ještě více nám přiblížil postavy Kellyho a Deea.

Tak se mi díky Lucii Lukačovičové, Františce Vrbenské a Vladu Ríšovi dostala do rukou ne jedna, ale hned dvě skvělé knihy.

Jak je psáno na zadním obalu knihy:

Tuto knihu můžete číst jako historický román.
Nebo jako dobrodružnou fantasy.
Nebo jako …
Na to už přijdete při čtení sami.