(...) Plasticky je v knize vylíčena například geneze Stalinových vztahů s Leninem: nešlo o střet dvou kvalitativně různých podob revoluce, lepší a horší, ale o souboj dvou typem identických dravců, ve kterém vyhrál ten, jemuž ve finále zbylo víc vůle k moci a fyzických sil. Značný prostor Chlevňuk věnuje také popisům Stalinova úřadování ve snaze zprostředkovat, co Stalin skutečně o povaze své vlády věděl a o čem vědomě rozhodoval. Od většiny nacistických vůdců se lišil jednoznačnou rétorikou: k označování svých činů neužíval krycí metafory. Chlevňuk na mnoha místech cituje z papírů, kde Stalin nařizuje, že toho či onoho člověka je potřeba prostě zavraždit. Je to příběh, jehož podstatou se stalo odhazování lidské zátěže, od začátku do konce. Systém, do kterého Stalin nastupuje, nabízí nebýt na nikom a ničem závislý. Diktátor se té možnosti chápe a situaci celý svůj život dál zjednodušuje, sráží jednoho potenciálního protivníka po druhém.

(...) Osobnost sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina ovlivňuje ruskou politiku i více než šedesát let po své smrti. I proto vzniká spousta nových knih o jeho životě a aktivitách. Jednou z nich je novinka Olega Chlevňuka Stalin – Nový životopis. Rozsáhlá kniha se snaží vyvážit množství knih, které Stalina idealizují. V současném Rusku vytvářejí Stalinův obraz často pseudovědecké apologie. Chlevňuk varuje před výraznou skupinou autorů přispívajících k vytvoření stalinské mytologie. Čím více lidé odmítají současnou realitu, tím ochotněji si idealizují minulost. (...) Druhá vrstva chronologicky popisuje hlavní úseky jeho života. Čtenáři tak mohou číst knihu stránku po stránce, anebo vnímat každou vrstvu zvlášť. Samozřejmostí jsou vysvětlivky, poznámky i rejstřík jmen a pojmů včetně výčtu použité literatury a fotografií. Vynikající historická studie, která kvůli faktům neslevuje ze čtenářské vstřícnosti.