Předchozí kniha Paula Shephearda, Co je architektura? (české vydání Archa 2011), se zabývala tvorbou skutečných, hmotných věcí: krajin, budov a strojů. Pěstěná divočina je o krajinách a o strategiích, jež řídí to, jak člověk krajinu formuje.
Podle autora je tato kniha „o vidění věcí příliš velkých na to, aby byly vidět“. Jeho důraz na strategii...
Přiznám se, že se mi moc líbila její obálka, ovšem vnitřek je ještě lepší. Každý den chodíme kolem spousty věcí, které už vůbec nevnímáme a je moc příjemné, když vám autor o nich začne zasvěceně vyprávět neotřelým způsobem, zasadí vám je do překvapivých souvislostí a možná vás probere z každodení letargie. Kniha pro všechny, kteří se chtějí zastavit, zasmát se, dozvědět se a četbu si opravdu užít.
Podělte se o vlastní zkušenost s knihou. Pomůžete tisícům nerozhodných čtenářů.
Recenze z medií
Putování krajinou i naší vnitřní divočinou
Shepheardův text není filozofický traktát ani se nedá vměstnat do nějakého programu. Vstřícně naladěný čtenář se může inspirovat okouzleným pohledem, který si dokázal uchovat původní divokost, vědomí nezajištěnosti, rizika i malých zázraků.
Paul Shepheard
Narozen 24. listopadu 1947, spisovatel, žije v Londýně. Původní profesí architekt, ale od vydání knihy Co je architektura? v roce 1994 postupně přenesl těžiště své činnosti k psaní a přednáškám. Jeho další knihy jsou Pěstěná divočina (1997) o krajinách a Umělá láska (2003) o architektuře a strojích. Utopie Jak mít rád cokoli vyšla v r. 2013. V současnosti pracuje na sbírce esejů o budovách pod názvem Pozemské příbytky. Vyučoval ve škole Architectural Association v Londýně, na Texaské univerzitě v USA, Academie Van Bouwkunst v Nizozemí a Artesis v Belgii.