Bylo to mimořádně zdařilé vystoupení, jedno z mála veřejných, které tehdy Jim Čert odehrál. Jak vzpomíná dramaturg festivalu Karel Prokeš: „Tím, že hrál poslední, nebylo už nutné dodržovat limit dohodnutých pětačtyřiceti minut a mě ani nenapadlo nějak ho brzdit. Koncert tak byl téměř dvakrát delší, Čert balancoval na hraně mezi poezií, hospodou a...