Tatik denně vytáhl husle a začal si sám pro sebe preludovat. Měl chuť a invenci na jednoduché písně. Improvizoval a kolikrát i komponoval. Až byl patřičně rozehraný a chtěl se podělit s poslechem, volal do kuchyně na maminku: “Hedvi, něco ti zahraju!“ a pak přivolal i nás. Dodnes slyším jeho slova: „Chlapečku, poď si se mnú zahrát ciférku. Neco...