Moucha

Tradičně kvalitní, uvěřitelný, barvitý příběh o pátrání detektivů z kanceláře 141 oddělení vražd z „našeho města“.
Jako ve většině knih se současně zabývají dvěma případy, které jsou vzájemně propleteny (tentokrát blízkostí míst činu a hlavních aktérů), nechybí nečekané dějové zvraty, takže čtenář zůstává napnutý do poslední chvíle.
Autor zajímavě střídá popis činů, respektive toho, co jim předcházelo, s popisem pátrání, čímž knihu oživuje, navnadí k další četbě, přitom prozradí právě tak akorát, aby byl čtenář zvědavý, udělal si nějakou představu, aniž by odhalil příliš. Možná by se to dalo přirovnat k filmové nebo televizní upoutávce, ukázce.
A v neposlední řadě si vždy užívám drobné reálie i vtípky ze života detektivů, kteří současně berou svou práci jako poslání bez ohledu na čas, peníze a osobní život, a zároveň zůstávají lidmi s jejich slabostmi, zvyky, problémy. Mj. právě galerie přiměřeně svérázných postav je na knize sympatická (i hlavní hrdina Krauz má své chyby a autor ho občas cíleně trochu „srazí“ z piedestálu ideálního hrdinného detektiva na člověka, což ho dělá reálnějším a uvěřitelnějším).
Na tuto knihu posléze volně navazuje Mucholapka, ve které se vyřeší jeden z činů popisovaný zde.