Poutníci do země andělů

O prapodstatě keltské kultury toho mnoho nevíme, ale stále intenzivněji se o ni zajímá rostoucí množství lidí. Potvrzuje se totiž dříve odmítaná teze o přímé souvztažnosti keltské a české kultury. Avšak ani keltská kultura nevznikla z ničeho, nese s sebou esenci hyperborejského ducha, obohacenou nejlepšími dochovanými tradicemi, převzatými od zaniklé prastaré euroatlantské kultury Ligurů a Dananů. S překvapením sotva dohlížíme hloubi časů, do kterých vrůstají naše kořeny. Historiografie neví téměř nic o původu českých kmenů, neví nic a netuší ani jaký původ má sám pojem „Čech“, neví nic o staroslavném kmenovém svazu Nýsů, a o Slovanech soudí, že pocházejí z jakési nedefinované entity žijící kdesi na území středo- a jihoruských stepí mezi Volhou a Donem. Neochvějně trvá na dogmatu podloženém údajně výsledky archeologických výzkumů, že se keltská, halštatská i laténská kultura zformovala v oblasti střední Evropy a odtud se šířila jižním a západním směrem. Jen velmi málo historiků používá metody systémové analýzy, proto jim nic neříkají prastaré keltské ságy a mytologie hovořící s urputnou vytrvalostí o příchodu předků z ostrovů ležících vysoko na severu, kde Slunce nezapadalo.